Naše divná ekonomika.Co to vlastně je ekonomika, na co ji potřebujeme, ano i na to je třeba najít jistou odpověď. Je to vlastně již dost vysoké učení, k plnému pochopení nutnosti dobře zvládat veškeré kroky ekonomie, zde v naší zemi je ale vysloveně postavení ekonomie postaveno na hlavu. Stručně řečeno, ekonomie je vlastně hospodaření, toto jistě každý zná, jak je schopen vyjít se svým platem nebo penzí, jak vše podřídit a nasměrovat třeba k vysněnému vozu, nebo rodinného domu. Na každém kroku se můžeme přesvědčovat, o dobrých a špatných krocích třeba svých sousedů, nebo vlastních nevyplněných přáních. Se státem je to obdobné, jen poněkud složitější, je nutno podstatně více promýšlet veškeré kroky a plánovat více dopředu, na několik let. A aby to nebylo jednoduché, je nutno sledovat také politické a ekonomické strategie sousedních států. Naše vedení státu je vedeno lidmi, kteří bohužel byly přijati do vysokých škol na bázi známostí a nikoli znalostí. A co je ještě horší? Jsou přesvědčeni o své neomylnosti, a cítí se jako géniové, to dobře umí jen hlupák. Nějaký Einstein se dokázal omluvit nějakému profesoru a veřejně, za nějakou chybičku, nestyděl se. Nechci hledat nějakou oběť, či viníka, jen chci nalézt a poukázat na vyložené diletantství našich státních ekonomů. Tento obor je ale dost složitou záležitostí, nelze jej vtěsnat do několika řádků, pokusím se o objasnění skutečností popsat co nejjednodušší formou, současně aby nebyly doslova vytrženy z nějakého konceptu a byly pochopitelné.Jestliže mám něco vyjasnit je nutno najít jistý bod k srovnávání, tak třeba rok 1989, koupěschopnost koruny jak by ale řekl ekonom, nominální hodnota. Jestliže budu vycházet třeba s tisícikorunou té dané doby, její nominální hodnotou, je nutno v současné době platit již patnácti tisíci korunami. To znamená, že tato koruna je dost zničena, znehodnocena. Ten, kdo vydělal třeba tři tisíce korun, by měl v současnosti vydělat kolem čtyřiceti tisíc korun aby si udržel ten životní standart který měl. Vše ale souvisí se vším, pokud dělník vyrábí a má jistou kupní sílu, má také co utrácet. Vše se okamžitě promítá do stavu ekonomiky státu, jednoduše řečeno, pokud se má dělník zle, tak i herec má hlad. Jak jsem uvedl, jestliže dělník má hluboko do kapsy budou tím trpět veškeré další pomocné profese, od holiče, herce, taxikáře, až po učitele a veškeré zdravotní zařízení. Každá profese na této pravdě bude tratit, nepomohou žádné truc akce a ani stávky, bude to jen nepatrný ústupek na úkor jiné profese, zde není řešení. Jenže, vláda dohnala tento stát skoro do bezvýchodné situace, zvýšit daně již nelze z prostého důvodu, dělník již žije na pokraji bídy a hrozilo by přímé konzultaci spodních vrstev obyvatel s vládnoucí vrstvou, revoluce nebo občanská válka. Této variantě se snaží vláda uniknout, proto hledá nějakou i sebenepatrnější podporu i v zahraničí, pohled zoufalé vlády je směrem k EU-Bruselu. Její snahou je, se nějak zavděčit, jenže, každý stát v EU má své problémy a tyto problémy se prostě přesouvají do zemí nejmenšího odporu, a to jsme my. Tak je jasné, že pomoc se ve skutečnosti konat nebude, a lze očekávat ještě podstatně horší stav v našem ekonomickém potenciálu, jen se vše oddaluje a problémy se budou jen kumulovat.Současný stav je asi takový, vláda si platově přilepšuje aby netratila svůj životní standart, to ale spouští jistý mechanizmus i pro nižší vrstvy vládních úředníků, a vše pokračuje až na nejposlednější místečko státem vydržovaných obslužných celků. Nebere se ale měřítko na skutečnou státní prosperitu, nebere se ani zřetel na skutečný stav životní úrovně obyvatel, stále se vzdalují od skutečného reálného stavu a prohlubují tím jen ekonomickou krizi, do které ženou tuto zem. Dalším vysloveným hazardem je ještě další faktor, vývoz kapitálu ze země, jedná se o zahraniční dělníky zde zaměstnávané. Je to sice pěkné zaměstnávat cizince, ale, tím danému státu pomáháme vylepšovat špatnou ekonomickou situaci na náš účet. Jistě vás napadne proč hovořím o hazardu, je to skutečný hazard, protože stát si v dané situaci nemůže dovolit jakýkoliv vývoz deviz. Tímto vývozem státu roste další dluh v zahraničí. Na tento luxus jistě nemáme a přesto se to děje. Navrhovatel a obhajovatel tohoto risku nemá již dávno co pohledávat ve státních službách, je jasné, že si založil nějakou tu pobočku k zaměstnávání těchto cizinců za slušné provize, a na úkor státní pokladny. Jen na okraj, jestli jsem se nepřeslechl, tak ročně státu vzroste dluh jen za zaměstnávání cizinců o padesát miliard korun, to je ale síla, co?Je mnoho snah, o vytvoření skutečně prosperujících ekonomických tahů, prostě řečeno systémů, jenže, která je ta pravá cesta? Současná ekonomická cesta v naší zemi je prachsprostá slátanina, každý kousek je složen z několika verzí které se vzájemně vylučují. Čistě kapitalistická ekonomie je prostě jiná, a zde se vyskytují i slátaniny z dob komunizmu. Co to bylo za ekonomického diletanta který dal do života takový zmetek? Jestliže chci, aby stát skutečně prosperoval, musí být nějaké mantinely a vše stručné a jasné, ono totiž, v jednoduchosti je síla je stále pravdivé.Co je to za nehoráznost s odpouštěním daní? Co to je daňové prázdniny? Toto je vyloženě protiústavní, jedná se již o omezování svobody v podnikání, je to doslova diskriminační opatření proti domácím podnikatelům, toto ve světě nemá obdobu. Kdo s tímto začal, neměl úspěch, a naši ekonomové se cítí jako by vynalezli kolo, toto je přímo absurdní hloupost, vše ale zaplatí daňový poplatník. Jsme nyní jen daňovým rájem pro zahraniční firmy, a těch firem je dost, limit deseti let se dá lehce obejít jen změnou loga firmy, o jaké ztráty se jedná se raději neptejte, odhad je ve stovkách miliard ročně. Jestliže bych byl podnikatelem, a rozhodl bych se podnikat v zahraničí, v Německu, Francii, nebo ve Velké Britanii, měl bych stejné úlevy? Jistě ne , byl bych jen pro smích se svými požadavky, komu nahrává nyní tento liberalismus je jasné. Je to úzce propojené zločinné spojení proti státu, jedná se o vedlejší příjmy těch nejvyšších špiček, stopy vedou až k vedení státu na úkor této země, nějaké bláboly o získání několika pracovních míst jsou přímo výsměchem.
Pokud mám vysvětlit chybné kroky naší vlády, je nutno začít pěkně od roku 1990, tímto rokem byl totiž vytvořen největší podvod na celý státní systém, jak tento stát podřídit jen několika vyvoleným. Prvním krokem bylo udržet se co nejdéle na vedoucích místech, toto byl jejich cíl, proč? Bylo to prosté, jejich snahou bylo přestát jistou euroforii obyvatel po svržení komunistického režimu. Nu, a po opadnutí této euroforie nastal jejich čas jak si nenápadně přivlastnit nějaký ten majeteček, "restituce-nerestituce, teď jsem tady pánem já a basta". Vše se samozřejmě dělo s požehnáním vlády. Jako nejlepší maskování skutečných záměrů, byla uměle vytvořena takzvaná kupónová privatizace, okrást národ a beztrestně. Byl to jen trik k udržení vedoucích pracovníků do posledního zaměstnance, nyní již nebylo nikoho, kdo by mohl zabránit zprivatizování podniku několika vedoucími pracovníky. Prostě se zhaslo a pak se kradlo. Zde ale vznikl jistý zádrhel, je nutno nějak odškodnit případné restituenty, to bylo řešeno a doposud je, že to platí stát, daňový poplatník. Toto je krátký životopis současné šlechty, lehce nabyly. Nu, ale zase nebylo vše jak má být, bylo nutno zavést nové ekonomické řízení, naskytla se otázka, ale jaké? Komunistická ekonomie je dost provázána na kolektivním řízení státu, jakou tedy ekonomiku zavedeme? Předcházející ekonomický systém byl upravenou formou vlastně sovětský, jenže, "sovětům již do zadku nelezem tak polezem do zadku zase američanům". Navrhovatel této ekonomické obměny ovšem nezaregistroval jisté úskalí, americký ekonomický systém byl novelizován na základě jisté krize, tento systém již ale počítal s mnohamilionovou ztrátou. O co se vlastně jednalo? Tou dobou byl veškerý americký průmysl zasažen nadbytkem zboží a produktů, byla vzrůstající nezaměstnanost, a aby podnikatele nějakým způsobem motivovaly k zaměstnávání (byla jim vlastně přislíbena kompenzace jistých ztrát), byl podniknut jistý pokus k oživení americké ekonomiky. Vláda USA vzala jistý návrh počítající z jistou ztrátou pro státní pokladnu, její trend byl, poskytnout alespoň nějaký plat bez přímé podpory v nezaměstnanosti, tento návrh měl zastavit nárůst nezaměstnanosti na úkor státní pokladny a vcelku vyšel dobře. I když vláda vynaložila dost velký peníz na tuto podporu, bylo to jistým úspěchem, ušetřila přibližně polovinu finančních prostředků, bylo to ušetřeno na přímých podporách v nezaměstnanosti. Tato ekonomická strategie měla být pouze dočasná, nakonec ale zůstala, a vcelku vlastně nebyla ani novelizována. Tato země si tuto variantu prostě může dovolit, nebyla postižena komunizmem a její podnikatelé mají již jinou mravní výchovu. Že je funkční je jasné, podnikatelé nemají zájem k jeho zneužití i z jiného důvodu, trestní zákony jsou tvrdé a nekompromisní.Jistě vás napadá o čem je vlastně řeč, proč se pouštím na tato témata. Je to jednoduché, tato česká ekonomická strategie totiž koketuje s ekonomikou socialistickou, je ale podstatně horší. Tato ekonomie je doslova vytržena z konceptu bez závazných mantinelů, není zde vytvořena základní podmínka, vymahatelnost práva. Dalším nedostatkem je, že byla přímo ušita na tělo novodobých mocipánů-šlechty, jedná se o uzákoněnou povinnost státních dotací přímo té nejbohatší vrstvě obyvatel na úkor té nejchudší. Je to doslova v přímé úměře, bohatí bohatnou astronomickou rychlostí (jedná se ovšem o podstatnou menšinu obyvatel ), a obyčejní ale skutečně pracující jsou naopak hnáni stejnou rychlostí do chudoby. V čem tkví tento nehorázný podvod? V chybném rozhodnutí již volit jakoukoliv politickou stranu, tyto strany si pořizují a vydržují bývalí mocipáni a lidé všech možných lumpáren, jen ke svému obohacení. Současný ekonomický systém je toho přímým důkazem.Jestliže se vrátíme zpět, do první republiky, zjistíme jediné, tato ekonomika byla postavena na skutečných finančních prostředcích podnikatele a nebyla nikdy podporována státní pokladnou. Chci tímto říci, že pokud si pan podnikatel koupil třeba soustruh, platil to ze své kapsy a byl skutečným majitelem. Státu nic nebylo do aktivit tohoto podnikatele, a jestliže zbankrotoval vše se platilo a dohledalo na majetku, tento stát nic neodpouštěl. Přesto se tato ekonomická varianta stala ve světě obdivovaná, nebylo potřeba žádného složitého účetnictví, byla naprosto přehledná a nezatěžovala stát složitou kontrolou. Tato jednoduchost byla také jistým hnacím motorem naší ekonomiky, jaká byla, hovoří jasně i získání jistého renomé naší země ve světovém měřítku, nejen jeho strojírenskou produkcí, ale i ve světě financí. Jen malým propočtem současných možností k úspornému režimu ve formě daní, jsem několikrát zalapal po dechu. Likvidací nadbytečných pracovních míst, byla stejně vytvořena uměle k tabulkovému snížení nezaměstnanosti, se dá ročně ušetřit kolem dvou miliard (jedná se o nárůst státních zaměstnanců jen za čtyřleté období), dalším krokem je, neplacení kriminálů, trestaní budou donuceni na vše vydělat, jak potraviny, tak i na svou zabezpečovací službu, nutný personál. Dalo by se pokračovat, kde se všude dá ušetřit, těch hluchých míst a možností je hodně moc a bylo by to na dlouho, čtenář si jistě další doplní. Vše je ale podmíněno samozřejmě jiným systémem ve vedení ekonomie, proč jsem lapal po dechu? Vyšlo mi nehorázné číslo ekonomického zatížení na občana, jen 8%. Kdybych zaváděl tento systém, tak bych dal návrh na 12%, pro lepší vytvoření státní rezervy jak na důchody, tak i na zdravotní zabezpečení. Zde je vidět jak se v této zemi hospodaří, peníze mizí a nikdo neví kam, odpověď je jednoduchá, prostě se krade. Jenže, krást může jen otrlý a bohatý, má to přímo požehnáno zákonem.Pokud se vžiji do role podnikatele, tak si vytvořím takové podmínky abych vystupoval v mezích zákona, a mohu nehorázně na všem protěžovat. Jako podnikatel k výkonu své profese uvedu potřebu třeba osobního auta, ovšem že budu požadovat tuto investici nějak vrátit, tak to budu prostě odečítat z daní. Dalším krokem bude jak si třeba pojistit tento vůz, tak to dám do odečtu daní, no a nyní je nutno i ty pohonné hmoty, ty dám také do odečtu daní. No a je mi dobře, mám auto ve svém vlastnictví s kompletním zabezpečením a servisem, a ti hlupáci to ještě zaplatí. Nyní mohu zajásat, to je kapitalismus se socialistickou tvář.
Zde je názorná ukázka jak je zařízeno aby bohatí vydělaly na takové maličkosti jako je auto, jenže, obyčejný dělník musí našetřit na toto auto a stát mu nic neproplatí, zaplatí pojištění a stát zase neplatí, nemluvě o pohonných hmotách. To tedy znamená že naši podnikatelé jezdí a využívají státní majetek, majetek který vlastně dotují právě tito nejchudší vrstvy. Zde je přímo popsán americký systém ekonomiky, toto jsem již citoval výše, je to morální? Popsal jsem jen auto, jenže, počínaje telefonem,a mnohdy i potřebami pro domácnost, alkoholem, výlety do rekreačních zařízení, a konče bydlením, vše se dá lehce odečíst z daní s pomocí dobrého ekonomického poradce a za malou pozornost na daňovém úřadě. Tato forma skutečně umožňuje i žít na státní útraty, jen je třeba vědět komu namáznout, a kolik. Vše se dá lehce zajistit nějakým úplatkem, (v několika článcích jsem se podivoval nad životní úrovní státních zaměstnanců, úředníků, byt za smluvní nájemné i dvaceti tisíc, dvě auta vyšší kategorie, pravidelná dovolená u moře). Jistě vás napadne kolik že se vybere daní z podnikatelů, no, z velkopodnikatelů se vybere minimum, vše platí jen pro ty malé podnikatele-živnostníky, tam si státní úředník vyskakuje a dostatečně se vyřádí. A zbytek daní je vybírán tvrdou rukou na obyčejných občanech. Shrnu li vše, tak veškeré práce a úkony se dějí se stroji a nástroji zakoupenými pro podnikatele na úkor státu, jsou tedy vlastně v socialistické režii. To se to potom podniká. Takto je vlastně kryta diktatura, jenže jaká? Komunizmus je zavržen, a, demokracie tento systém podrobování občanů neuznává, jedná se tedy o skrytou formu fašismu. Někdo namítne, "ale vždyť máme tento ekonomický systém podle amerického vzoru", ano jistě,ale kde je tento systém ošetřen také americkým trestním řádem? Pokud by byl takto ošetřen, měl by již jistou ochranu podle demokratických zvyklostí, jenže, má tento systém řízení v naší zemi zakořenit? Jistě ne, jsme doslova rozvojovou zemí a naši podnikatelé se musí hodně učit, i v morálce. Mají se od koho učit, živnostníci a dělníci jsou denně podrobováni skoro tvrdé represi, v zemědělství je již přímý diktát ze zahraničí.Nyní jen malé ohlédnutí, míním tím s jakým úspěchem bylo vládnuto, jak se zvyšovala životní úroveň obyvatel této země po pádu komunizmu. Obyčejným lidem to není nutno sdělovat, je jim vše jasné "jak se zvyšovala životní úroveň, ale jen podvodníkům, rádobypodnikatelům, a vcelku střední a vyšší vrstvě obyvatel". Ovšem na účet těch obyčejných lidech. První republika byla jistě tvrdou školou všem, jak pro podnikatele, tak i pro obyčejné pracující, byla to ale v globále země která ctila právní normy. Zde byl vlastně položen základní kámen lidské důstojnosti a práva, to byl jistě jeden z důvodů pro mnoho vlastenců kteří neváhaly a bojovaly za tuto zem, vlast. Pročítáním dobových výtisků novinových článků zjistíte jediné, úzké propojení podnikatelů s pracujícími, domnívám se , že to bylo velkou měrou ovlivněno názory Masaryka. Jeden z jeho citátů zněl asi takto "podnikatel bez pracujících dělníků není podnikatelem, peníze jsou k ničemu, pracující ve spojení s poctivým podnikatelem dokážou zázraky , toto potřebuje naše republika a dokážeme světu, že i tak malý národ budou ctít s úctou". To snad nepotřebuje komentovat. Současný stav našich podnikatelů je přímo odtažitý, není si vědom že i bez těch nejjednodušších profesí nemá šanci na přežití, pohrdá vším co nemá miliony na kontě, co nemá drahý vůz. Tak se skutečně chovají, počínaje podnikatelským gangsterismem a konče třeba i silničním gangsterismem, jenže, jak se do lesa volá to se ozývá. Nastane zase jistá abnormální situace, jak se zachovají tito občané druhé kategorie? Stejně hozenou mincí, nelze již ale počítat s nějakým citovým projevem na téma vlastenectví, to bude pádná odpověď.Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, toto je současné krédo vlády, to může ovlivnit jen ty později narozené a zase jen ty, kteří mají rodiče z vyšších vrstev. Lži záměrně vypouštěné do uší dělníků mají opačný dopad, nutí je k rekapitulaci minulého režimu, analyzují co bylo dobré a špatné, komu vlastně pomohla podivná revoluce v roce 1989. Není tajemstvím že, inflace naší měny vzrostla patnáctkrát, to znamená že 1000 Kčs mělo jistou nominální hodnotu, tato hodnota se v současné době rovná k 15000 Kč. Jestliže vezmeme v potaz zlevnění všech průmyslových výrobků, je to podmíněno zlevněním výroby robotizací a zaváděním nových technologií, tak je nutno tuto částku odečíst, jedná se přibližně o 2000 Kč, nyní již máme dost slušný přehled o skutečné devalvaci koruny. Pro odborníka bude toto jistě nedostatečné vysvětlení, je opravdu hodně zjednodušeno, tuto stručnost ale ocení jen čtenář. Nu, a dále zase k věci, současná životní úroveň byla snížena na rok 1955. Jenže, všemu ještě není konec, tato životní úroveň nestoupá, ale stále upadá. Postupem doby to postihuje veškeré obyvatelstvo tohoto státu, (mimo několika set vyvolených). To znamená jen toto, jestliže měl dělník průměrný výdělek třeba 2500 Kčs , jeho nominální hodnota by byla v současné době kolem 35000 Kč. A třeba plat policajta byl, v průměru kolem 5000 Kčs , v současnosti by to odpovídalo přibližně 65000 Kč. Doktorům by bylo placeno od 80 000 -150 000 Kč. Někdo namítne jen komunistická propaganda, není to propaganda, je to jen skutečný stav našeho státu po přijetí duchaplné ekonomické novely v řízení státu, a dalším vítězstvím organizace zločinců řídící kroky ke svému obohacení. Kroky v řízení státu je dost složitá věc, je to stejné jako třeba jízda autem, zatím se zadařilo jen rozjetí. Jenže rozjetí neznamená že již umíme řídit, zatím ale zůstalo jen u toho rozjetí, tímto chci říci, že je důležité také znalost jistých předpisů a vše kolem řazení a kroucení volantem. Byl učiněn krok k nastolení jistého ekonomického zabezpečení státu, ale kde jsou pomocné nástroje a zabezpečení k nezneužití? Jakým způsobem a kým bylo vypracováno použití tohoto systému? V čem tkví dlouhodobá koncepce rozvoje státu? Je zde až mnoho nezodpovězených skutečností.Tato podivná ekonomie se podepsala na všech resortech státu, nyní se vše jen kumuluje do neřešitelných problémů, ať se jedná o majitele činžovních domů přes zdravotnictví až k rušení dopravní obslužnosti. Pro vládu je to vlastně jen zbytečné banalizování a zveličování.
Na tento dopad naší ekonomie jsem psal jisté články, je to již ale déle jak deset let, nyní mohu jen konstatovat, vše se bohužel vyplnilo a dost přesně. Osobně dost pochybuji, o jenom mém jediném varování, těch varovných článků bylo dost a o dopisech na kompetentní místa bylo snad ještě více od občanů tohoto státu. Proč na to nebylo reagováno je jasné, nic z těchto varování nezapadlo do jisté koncepce, do koncepce lepšího vykradení státní pokladny. Není tajemstvím, že až mnoho bývalých poslanců a odstoupivších vysokých úředníků jsou na své poměry nebývale bohatí, z platu to není. Současný stav je obdobný, jen majetky jsou ukryty pod fiktivní majitele, občas je dobré sledovat jistý komix z poslanecké sněmovny, tam se volá chyťte zloděje, autor zvolání je jejich králem. V současné době nelze očekávat nějaké pozitivní změny k lepšímu, je to dost složité, byrokratický aparát se drží zuby nehty, jelikož se jedná o jeho dalšího bytí, radí svým nadřízeným jak a co má dělat. Tak třeba prezident nepotvrdil nástup nových adeptů justice, důvodem bylo jejich mládí. To ale nebyl ten správný důvod, zde již hrozilo jisté nebezpečí odhalení všech podvodů, mládí má ještě čisté ideály tak je musí napřed třeba naučit korupci. Tyto mladé adepty bylo totiž pro svůj věk možno použít na čistě ekonomickou trestnou činnost, po navršení třeba 35 let dát na rozvodové řízení. A veškeré mládí by bylo dost dotěrné, tak by mohlo přijít i několik desítek ze staré gardy předčasně do penze za korupci, nebo za zneužití pravomocí veřejného činitele. Důvod se našel. Garda se drží.No a nejlepší nakonec, situace je nyní natolik špatná, že tento stát bude potřebovat hodně změn. Jestliže se budeme chtít dostat z této šlamastyky, bude nutno utáhnout opasky veškeré vrchnosti. Ano, vrchnosti, ta nadělala tyto problémy, kdo to neudělá ztratí vše. Jejich přičiněním byl stát doslova vydrancován, nejsme vlastně výrobci a majitelé již ničeho, jsme jen novodobou kolonií a levnou zásobárnou pracovní síly západní Evropy. Jako bych slyšel námitku, "svět je již natolik propojen že to není pravdou", omyl, svět sice spěje ke globalizaci, ale stále bude diktovat světu jen majitel výroby a vývozce. Globalizace je jen zaměřena na momentální nabídce a poptávce, ta se zase dělí na jisté sféry vlivu. Tato odpověď je sice dost povrchní, ale dostatečně výstižná pro pochopení. Nyní jsme jen přestupní stanice, kolonie, odběratele i již nepoužitelného zboží (braku),trpění konzumenti, vhodné místo pro rekreaci jako poslední výspa ještě kultivované Evropy. Vstup do společnosti EU nám nic pozitivního nepřinese, budeme podrobeni přísným pravidlům co smíme a co ne. Něco jako diktát vítězů nad poraženým, "budete poslouchat a dostanete dotace kam řekneme, nebudete poslouchat a nic nedostanete", jenže, je to ještě demokratické? Ne, je to již z pozice nadřazeného. Naše zástupce v Bruselu vedou, již jen jako nutné zastoupení tohoto státu, jinak jsou tolerováni jen jako tiskové mluvčí, nebo nutný článek k předávání svých požadavků. Jen na okraj, tyto dotace nemáme jen tak, pokladna evropské unie není tiskárnou peněz, je to jen mezičlánek. Tato pokladna je plněna všemi členy evropské unie, také našim státem, zpět dostaneme jen alikvotní část vkladu a jen tam, kam rozhodne tato unie. Co to znamená? Tak třeba, stát se rozhodne o obnovu strojírenské výroby, je jasné že by již konkuroval nějakému mocnému podniku třeba ve Francii, tento stát se okamžitě bude zasazovat o nevýhodnosti a všemožně bude sabotovat toto obnovení. Pohrůžkou bude i zastavení jakékoliv pomoci z peněz evropské unie, z peněz které tam vlastně dáme. Je to seriozní? Jistě ne.Aby tuto situaci dobře pochopil čtenář, tak to převedu do jasných podob. Představte si evropskou unii jako vesnici, tato vesnice je složena z bohatých sedláků a také jen domkářů. Tato vesnice se rozhodne o společném hospodaření, nemíním tím vytvoření nějaké socialistické vesnice, jen formou financí a jak rozdělit tyto finance do potřeb vesnice. Náš stát je jen jako domkař-chudý osadník, pěstuje zeleninu a třeba brambory, jenže jeho domek a pozemek je dost lukrativní ve středu vesnice. Tento domkař se rozhodne k nákupu třeba motorové pily aby se nemusel tolik dřít přípravou dřeva, rada vesnice se rozhodne že je to zbytečné a navrhne mu odprodej hotového dřeva s nějakou slevou. Současně mu navrhne likvidaci zahrady a pole za účelem vytvoření fotbalového hřiště, je také seznámen s rozhodnutím rady, že jednou ročně bude přátelský zápas se sousední vesnicí, a bylo by jistě dobré pro sousedské vztahy, aby tento zápas nějak podpořil třeba tímto pozemkem. Na úpravu a rekultivaci k výstavbě budoucího fotbalového hřiště dostane z vesnického fondu velkou finanční pomoc. Po námitce, kde bude pěstovat zeleninu a hlavně brambory, bude ubezpečen o sousedské pomoci, zase mu bude nabídnuta pomocná ruka. Jestliže si to nyní trochu zrekapitulujeme, tak , nákup pily by již mohl i konkurovat a hlavně by nebylo komu prodávat dřevo. Výstavbou tohoto hřiště byl získán zákazník jak zeleniny, tak brambor. A nyní to podstatné, z čeho to má ale platit? Nyní je svázán, i svým nutným zaměstnáváním u bohatých sedláků, za jakýchkoliv podmínek, život nebo smrt. Má ale jisté výhody, v hospodě si může přisednout k jejich stolu, ale jen přisednout, na útratu již nemá.Vstup do EU by byl pro tento stát výhrou jen v tom případě, pokud ještě nebyl vykraden. Nyní co je vykraden a doslova vydrancován s pomocí zahraničního kapitálu, je nyní hozen na pospas všem bohatým státům, tento celkový stav byl dlouhodobě takto připravován. Samozřejmě s plnou podporou všech vlád od roku 1989, proto byl vzat i ten státovražedný ekonomický systém. Dále k této problematice není co dodat, nyní se již počíná sklízet. Dějiny se tvoří každou minutou, nejsou výtvorem a výmyslem minulosti, je to současnost.V Praze 29.10.2005. ERS