Vláda budoucna?

Vláda budoucna?Vše se stále točí kolem podivné vlády této země, nejsou řešeny problémy obyvatel, a co je stále kritizováno je jen, neustálá starost jen o své blaho. Ano, starost o obyvatele a vlastně voliče jde okamžitě po volbách stranou, proč tomu tak je, na to je vcelku jednoduchá odpověď. Nemáme vyspělé a hlavně morálně vychované jedince zabývající se politikou, a politika je jen jedinou šancí kde se ještě mohou uplatnit, jsou vychováni komunistickou ideologií a jejich slabinou je svět kapitalistické dravosti a soutěživosti. Veškerá politická uskupení jsou jen snůškou podivných demagogických blábolů k zmatení voličů, skutečný záměr těchto jedinců je vysloveně manipulační, jedná se jim o bytí, o platy, o své sociální zabezpečení. Jim je jedno, jak kdo žije, jaké má problémy, z čeho zaplatí třeba byt, tento problém si naprosto nepřipouští a krmí své budoucí voliče nehorázným lhaním o své loajálnosti. Vše je vysloveně divadlo, platy mají na takové úrovni, jako by republika jejich přičiněním nehorázně kvetla, platy ale není ještě to pravé, všemožné a nemožné úlevy všemi směry, byty, podivné náhrady za reprezentaci atd.. Je již patnáct let od podivné revoluce a životní úroveň obyvatel tohoto státu byla vržena zpět o padesát let. Tomu se opravdu dá říci úspěch, nebýt jisté setrvačnosti, mohlo být i hůř,bylo by to třeba i osmdesát pět let, ale ani tou dobou se neničilo, ale počalo stavět. Jsme nyní jen pouhou levnou zásobárnou pracovníků, a současně jistou zásobárnou všech možných surovin, jsme již provincií. Jisté přirovnání existuje, tento stav byl, byly to Horní Uhry. Co to bylo za stát? V současné době se jmenuje Slovensko, jinak to byla součást Maďarska. Byla to nejzaostalejší země ještě za Rakousko-Uherska, tou dobou ale České území bylo doslova nejprůmyslovější aglomerací celé monarchie. Vznikem Československého státu byla snaha tento sociální nepoměr srovnat, a to se z valné části podařilo, ale jen s vysokou obětavostí všech státních úředníků v čele s Masarykem.Vše co bylo vytvořeno, a vybudováno, lze dát k dobru jen Masarykovi, proto se také často říká o Masarykovi, že byl budovatel. Nebylo vše dobré, co bylo za éry Masaryka, bylo také jisté stádo zlodějů a spekulantů, ale procházením dobových materiálů zjistíte, že těch podivných praktik bylo do deseti procent ze všech státem ovládaných míst. Přesto je jméno Masaryka spojováno s jistým synonymem nebývalého vzrůstu a pokroku celého státu, byl také vysoce ceněn všemi pokrokovými státy světa, rozmach státu a jeho popularita rychle dobyla svět. Mezi vládou Masaryka a Havla je nebývalý nepoměr. Havlova vláda se vyznačuje i z dobových tiskovin jako vláda zlodějů. Vše je doslova obráceno naruby (lze to přirovnat s vládou Masaryka, ale v obráceném smyslu), do deseti procent slušných státem ovládaných míst, a zbytek jsou pouze zlodějské bandy ovládající klíčová místa. Výsledkem je, co vybudoval Masaryk, tak to Havel zničil. Na tuto kritiku jsem již dostal od Havlových příznivců dost odpovědí typu, že za vším je komunismus a já je obhajuji. Jenže, komunisté celkový stav udržovali a počalo se krást ve velkém až s nástupem Havlových příznivců. Rádo se zapomíná na mnoho doslova revolučních rozhodnutí, na vybudování železničních koridorů pro urychlení výstavby státu, na zdravotnictví, na školství, na silniční dopravu atd.. Vše bylo rozhodnuto za Masaryka, a nyní se vše zase vrací před dobu Masaryka, co je tedy pravdou? Za vším stojí komunisté? Nikoliv, demokraté? Nikoliv, ale jen novodobá odnož fašismu, jen tato organizace se neohlíží na obyvatele, ale jen na sebe. Tato varianta vládní moci a stejné praktiky se vyskytují ve všech postkomunistických zemích, v žádné zemi není výjimka. To ale neznamená, že se nemůžeme vymanit, a jít svou cestou. Takto nastavená trasa k demokracii je neúměrně dlouhá, máme možnost si tuto cestu podstatně zkrátit a nekopírovat jiné země, máme před jinými národy jistou možnost se odpoutat a vyhledat jinou variantu ve formě vlády. Současná varianta vede k naprostému kolapsu veškeré ekonomiky a k úplné závislosti na jiných státech, což se již v podstatě stalo, je již skoro za pár vteřin dvanáct, moc času tedy nezbývá. Veškerá politická uskupení která byla již ve vládě měla možnost vytvoření skutečných zákonů, ale ani jedna nic nevytvořila, stále platí jistá džungle v zákonech která vysloveně podporuje veškeré zločince jak v talárech, tak i běžném občanském životě. "Mám na to svá přirovnání. Představte si třeba děvče které bylo znásilněno a pachatel ji při aktu hladil prsa. Při konfrontaci s obviněným vyjdou najevo jisté skutečnosti, bylo to učiněno zezadu a tedy měla jistou možnost k odchodu. A dalším argumentem je, že byl použit prezervativ, to znamená že k přímému kontaktu absolutně nedošlo, byl zde jistý cizí faktor který přímo zabránil nějakému přímému kontaktu". A to hlazení prsou se zdůvodní následovně "chtěl ji pohladit po zádech ale z důvodu hodně vystouplých lopatek se obával, že by ji to bylo nemilé a mohlo by ji poškodit po stránce psychické, proto ji hladil po zádech zepředu. To tedy znamená, že se již jedná o křivé obvinění a je potřeba obvinit toto děvče". Takto je praktikováno naše právo a soudnictví, vše se obrací jak je potřeba jen pro vyvolené, mé přirovnání je svým způsobem úsměvné, ale sakra pravdivé.Již jsem poznamenal, že zákony vytváří poslanecká sněmovna, členy poslanecké sněmovny se mohou stát jen občané navrženi většinou hlasů ve vyhlášených volbách. Zvolení občané jsou tímto aktem bráni jako zástupce těchto občanů, mají jistá práva a také povinnosti. Tyto povinnosti jsou nuceni plnit již z několika aspektů, daný slib k voličům a také z morálního hlediska. K jejich povinnostem patří korigovat zákony ku prospěch státu a jeho ochraně, tímto je míněno, že zákony mají ochraňovat slušné obyvatele před kriminálními živly ve všech sektorech. Výčet všech povinností je dost obsáhlý a nemá cenu jej celý publikovat. Ono totiž není nic, co by stálo za řeč, plněno. Vše se již odvíjí z jednoho podstatného hlediska, voleb se zúčastnilo jen malé procento voličů, volby byly vlastně bojkotovány.

Skutečnost je asi taková, za nic neříkajícím názvem jistých politických stran je také tajenka kdo ovládne tuto zem pro své obohacení, ale pro blaho a dobro to nebude. Jestliže se nad touto problematikou zamyslíte, jistě vám dojde že, anulací komunistického režimu se ujaly vládnout jen fašisté. Je to prosté, komunistický režim nepotrestal vládnoucí fašistické kolaboranty, ale s jejich pomocí si podrobil tento stát, za minimum času se stala tato kolaborantská klika srdcem komunistické strany a měla možnost přímé kontroly této strany k odstranění případného postihu. Ovšem, již s patřičnou ideovou podporou, jen obrátily minci na jinou stranu ku svému prospěchu. Revoluce v roce 1989 nebylo nic co by bylo revolucí, jen se zase otočila mince na tu opačnou stranu, a komunistická strana byla již pasé. Diktatura proletariátu byla v tichosti nahrazena jinou diktaturou, jen ne té proklamované demokracii. Proč se to tak stalo? Jen tyto dvě ideologie jsou si v podstatě hodně podobné, menšina diktuje většině a vše si podrobuje jen pro sebe, pro své bezpracné zisky, ovšem s velkohubou nadsázkou své neomylnosti a prozřetelnosti. Jedním z mnoha důkazů je přímo do oka bijící, nadstandardní platy a jiné požitky na úkor obyvatel již žijících v nesrovnatelných podmínkách. Těch důkazů o fašizaci je mnoho, jen namátkou, veškeré zlodějny se zametají pod koberec jen z prostého důvodu, je členem nějakého uskupení, politické strany, je jedno jaké. To ale znamená, že vlastně všem stranám je jedno co na to řekne volič, jim je přednější člen klanu. A pokud padne hlava za nějaký prohřešek, tak se zase nic neděje, ta hlava jen změní místo působnosti a pokračuje dál v jiném oddělení v zájmu klanu. V demokraticky vedeném státním zřízení by uvedený, třeba bankovní úředník, skončil u lopaty. Co zde popisuji, se někomu bude zdát jako notně přitažené za vlasy, ale není, jen nás dělí jen několik desítek let od historických poznatků a vlastně neznáme přímo ten dotek fašizmu. Na vše jsme si již svým způsobem přivykly nahlížet dost z odstupem, něco jako přes sklo, a také s jistým pocitem asi tímto "nám se to nemůže stát". Takto vše přehlížely i Židé, ale jen do té doby než překročily práh plynové komory. Námitky typu, je jiná doba, jsou směšné. Vše je naprosto relativní, i naši předci řekněme po roce 1900 si dělaly jisté iluze o bezpečném století, také tvrdily o jistých zkušenostech a technickém pokroku k zabránění válečných konfliktů, a čas jim ukázal jak se mýlili. Vše je jen v rukou lidí, a proto je třeba nekompromisní selekce ve výběru politiků, všech úředníků ve vládních službách. Na prezidenta není spolehnutí, již také selhal, možná že si ani neuvědomuje že je v současné době hlavou fašistického státu. Jo, Švejk by poznamenal, "historie je neřád, kdo se jí má pořád učit, když se stále opakuje". Jenže, historie nám dává jistou šanci se na minulých chybách dostatečně poučit, a zbytečně je zase neopakovat, je jen na nás jak máme vyvinutý smysl k odpovědnosti, za sebe, nebo celek národa. Z historického hlediska lze poznamenat jediné, ve věku našeho národa a jeho historie budou brány role jak komunistické, tak i fašistické ideje, jen jako trapnou epizodou této země. Ovšem, s nebývale velkou škálou způsobených škod, jedná se o škody jak v charakterovém zaměření obyvatel, tak i zbytečném zabrždění pokroku všemi směry, riziko je dost velké, může to přerůst až ke ztrátě státnosti.Tedy, stručně řečeno, naše demokracie byla ukončena rokem 1938, od tohoto data byl dán inpulz fašistickým Německem ke spolupráci s novým řádem, s Tisíciletou Říší. Hovořím o vládních úřednících a tak zvané střední vrstvě naší inteligence. Spolupráce a získané jisté zkušenosti, byly přeneseny urychleně zase do praxe v novém režimu, po roce 1948. Tedy od roku 1938 do současnosti bylo jisté vakuum, prostě skutečná neznalost i jiného režimu než, fašistický a komunistický. To ale není omluvou pro vedení státu, naopak, musí nést plnou zodpovědnost, vědomě podporují stále stejné praktiky, uzurpují si nárok na veškerém majetku a také se tak chovají, a nepokrytě se vysloveně obohacují na úkor dalších občanů. Zákony proto nemění, jsou pro tyto praktiky vysloveným rájem. Vytvořením pomyslných politických stran není řešení, jsou jen pouhou zástěrkou k lepší manipulaci s obyvatelstvem, no, to vám je již snad známo, toto stále opakuji od roku 1990, jsou to organizované zločinecká uskupení. Slíbit, ještě neznamená plnit. To platí pro veškeré posty od nejnižších až po prezidenta, ten neanuloval volby pro jejich neadekvátnost, nízký počet voličů. To se přímo vymyká demokratickým principům, věnoval vládu jen zlatokopům, hochštaplerům.Mým návrhem byla vcelku jednoduchá věc, referendem zvolit na prezidentskou funkci vysokého odborníka s ekonomickým zaměřením, tento odborník by dostal plnou důvěru k výběru dalších spolupracovníků všech nutných oborů. Prostě by vytvořil úřednickou vládu, ta by vytvořila zcela nový systém veškerého vedení až po vesnické starosty. Tento mnou navrhovaný systém by byl něco jako podnikové vedení, stručně řečeno, stát by byl jen velkou firmou. Nechci zde rozepisovat vše do posledního detailu, to jsem již udělal, snad ještě leží v nějakém šuplíku. Je jistou samozřejmostí že, každý by byl skutečně zodpovědný za své jednání, byla by i dána možnost k jeho odvolání. Plat by byl jen fixní na určitou dobu, to znamená jen na dobu do dalších voleb, po této době by byla udělána jistá stop čára. Jestliže by státní pokladna měla dostatečný příjem a za stanovenou dobu jen vydělávala, tak by třeba ministr dostal jako odměnu, dejme tomu 30 milionů. Tato postoupnost by šla až k poslednímu strážníku, ten by obdržel třeba milion. Jsem si jist, že by se snad nenašel člověk který by jim to nepřál, naopak. Bylo by to stejné jako třeba u umělců, nebo sportovců, jen málokdo jim závidí, tyto peníze jsou zcela poctivé. Já jim vysloveně fandím, a nejen jim, také skutečným poctivým živnostníkům a podnikatelům, není jich v této zemi málo, jen jim dát dobré podmínky.

Veškeré renomé státu kazí jen státní správa a veškeré smyšlené instituce, do všech pórů státní správy vnikly jen lidé nevynikající ale vůbec ničím, jsou to vlastně nezaměstnaní, ale dost dobře placení. Nehovoře o zkorumpovanosti. Přesto, že je již doba počítačů a jiných pomocných technologií, vzrostla administrativa proti roku 1938 osminásobně.Nelze stále do nekonečna plnit kanceláře, to není řešení, vše má jistý řád a je nutno hledat nějaké východisko k celospolečenské prosperitě. Státní zřízení se musí podrobit tvrdé selekci k odstranění neefektivních zaměstnanců, a absolutně zničit a zavřít uměle vytvořené posty v úřadech. Rapidní snížení administrativy lze dosáhnout jen formou zjednodušení požadavků a narovnání zákonů. Veškeré zprůhlednění úkonů státní správy a hlavně také plné nesení zodpovědnosti za svá rozhodnutí přinese podstatně efektivnější řízení. Roční úsporu odhaduji, možná nadneseně, na 300-350 miliard korun. Zní to přehnaně, ale nelze počítat jen mzdu pro zaměstnance státní správy, je nutno připočíst také budovy s celkovým zabezpečením k nutnému chodu, to znamená nutnou údržbu s energetickým zabezpečením, plynem a elektrickou energií. Je nutno také připočíst veškerý nábytek s celým příslušenstvím, není zrovna nejlevnější. Také nejsou zanedbatelné i nutné pracovní nástroje, od tužky, počítače až kopírky. V neposlední řadě se ušetří i několik hektarů lesa ročně, k nutné výrobě podivných formulářů. A nakonec se dá ještě ušetřit mnoho promeškaných hodin tisíců lidí, v podivných kancelářích, ten čas mohl být věnován podstatně prospěšněji k práci, tato položka není také nezanedbatelná, jednoduchým propočtem se jedná o částku 2 miliard korun ztracených v čekárnách úřadů.Nyní je jasné jakou formou je veden tento stát, všechny umělecky vytvořené politické strany se nechovají podle směrnic úspor k daňovému poplatníku zrovna čestně, naopak. Vše je záměrně vedeno tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, dají se dobře maskovat podivné transakce všemi směry ku prospěchu všech možných tunelářů. Čtenář je na omylu pokud uvažuje o tuneláři jako o fyzickém jedinci, jsou formy tunelování i organizacemi, počínaje přímo nějakou politickou stranou a konče i výrobním podnikem, zde nehovořím o bankách a podivných pojišťovnách. Vše je doslova prošpikováno lidmi s podivnou minulostí, a tato varianta vedení státní správy jim naprosto vyhovuje, ovšem, zde ale vyvstává otázka, na jak ale dlouho? Ani státní pokladna není bezedná, státní dluh nelze trpět do nekonečna, úpadkem ekonomického potencionálu nastane jistý kolaps celého státního rozpočtu, na tuto variantu bude stát reagovat jen devalvací koruny. Nastane hojení státní pokladny na těch nejchudších, co mají našetřeno bude znehodnoceno. Tak třeba má někdo našetřeno na dům, jeho úspora za celoživotní dřinu je třeba 2 miliony korun, krachem státní pokladny se hodnota těchto peněz stane jen hodnotou k nákupu pecnu chleba. Tento stav byl již třeba v Německu po první světové válce, můj děda mi o tomto stavu vyprávěl a chabě si vzpomínám na tehdejší cenu chleba, stál snad 4 000 000 Marek ( ano, není zde překlep, stál 4 miliony ). Jen na okraj, Italská měna byla Lira, při vzniku měla jedna lira přibližně hodnotu jedné krávy, tu bylo možno obdržet za liru. Její platnost skončila vstupem do EU, těsně před koncem již dávno jako jednotka byla bezcenná, při nákupu třeba zápalek bylo zapotřebí již asi jednoho tisíce lir.Zde je jasně naznačeno co vlastně přináší laxní přístup k vedení státu, tato pochybná loajalita vede do záhuby i svého strůjce, autora pochybného vedení státní správy, bude také zničen ekonomickou formou tak dokonale jak to naplánoval sám. Tomu faktu nelze utéct, je to stejné jak u nějaké firmy, nemáš na chod podniku? Tak bankrot, jen tu žebráckou hůl si můžeš ponechat. A z bývalých zaměstnanců se přes noc staly jen žebrající, od dělníka přes celou administrativu až po sekretářku šéfa. Kdo zde nese vlastně zodpovědnost? Ve státní správě je to ale podstatně s horším dopadem, netrpí jen nějaká sekce ale veškeré obyvatelstvo, samozřejmě také utrpí i lidé movití, nelze nic prodat za peníze, a majetek mizí jak pára nad hrncem. Pokud stát neprosperuje, nemůže také vyplácet třeba učitelům a nebo i lékařům, vše je vlastně založeno na ekonomickém systému. Jsou to vlastně jisté vazby, něco jako spojené nádoby, špatně se to vysvětluje pro složitost a náročnost této ekonomické problematiky. Jen stručně řečeno, vláda jako celek jsou vyložení analfabeti ekonomiky, jsou pouzí amatéři, mám na to své přirovnání, hrají si na gynekology. Jedna hádanka, "co je to gynekolog?, je to úchylný člověk který pracuje tam kde se jiný baví". Je jasné, že je to ale naprosto velmi zodpovědné zaměstnání, a naše vláda si vyloženě hraje jen na tuto profesi, čili se baví.Vstup do EU se dá lehce přirovnat k vesnici, jen pro pochopení situace, jak to v reálu existuje je tato vesnice všemožně obydlena jak úspěšnými, tak i domkaři. Náš stát je jen v roli domkaře, má svůj pozemek a také dvůr kde je nutné hnojiště. Bohatí sousedé se dohodnou v rámci rozšíření chovu třeba prasat, o nalezení nějakých prostor k ukládání hnoje a požádají našeho domkaře o jistou službu, jestli mohou využít jeho hnojiště za nějaké odškodné, třeba každodenní oběd v místním hostinci a několika pivy. Ten souhlasí, na ten oběd již nemusí tolik pracovat a má i své pivečko. Zanedlouho ale je nucen sám zbourat své stáje pro lepší využití prostoru k lepšímu uskladňování hnoje, tím že zboural stáje a zrušil chov se uvolnilo několik členů z rodiny a mohou pracovat u svých sousedů, potřebuje nějaký ten peníz na opravu svého domu, do domu již i trochu zatéká. Dost se ale podivuje že přínos do kasičky je nějak nedostačující, nestačí k pokrytí nákladů ani na okapy.Tímto jsem naznačil jediné, naše vláda podporuje stavby podivných skladišť, jsou to dost objemné sklady všeho druhu na tisících hektarech. Voliče uklidňuje slovy že, tato stavba skladu zaměstná x počet lidí, to je vyloženým výsměchem. Je nenávratně zničena zemědělská půda, denní výdělek z jednoho metru čtverečního je přibližně jedna koruna, toto není žert ale fakt. Pokud je postaven výrobní podnik je jeho výdělek z metru čtverečního denně přibližně od tří set až po tisícikorunu, a ještě zaměstnává podstatně více lidí. Tyto podivnosti v našem státě se snaží zachraňovat i banky, jenže, nejsou nastaveny mantinely a banky se chovají jako lichváři, to odrazuje od podnikání všechny naše podnikatele, nemají na podporu lichvy. Shrnutím a podtržením všech našich úspěchů, jsme již na dobré cestě někomu vlézt do zadku, tím že přicházíme již o vše, ať je nám alespoň teplo. Voliči mohou za vše poděkovat jen svým lídrům a politickým stranám, jsou to ve skutečnosti jen zločinecké organizace podporované ještě na úkor voličů z našich daní, kodex slušnosti politika je mrtev.

V Praze dne 10.11.2005. ERS