Dost často se hovoří o našem členství v NATO, jaká je to ideální sestava a jak nám to pomáhá k ochraně státu, co vše nám přináší. Vše považuji za vyložené lži a dokonalou propagandu neadekvátních obhajob, je to vše jen účelově obhajované s maximem lží.
Ve dvacátých létech dvacátého století byla podepsána tak zvaná Malá dohoda, jednalo se o Rumunsko a Jugoslávii, tato dohoda byla, pokud se dobře pamatuji z dějepisu, jako jistá pomoc při napadení ze strany Rakouska a Maďarska, vše bylo ještě podloženo s racionálním souhlasem tehdejší mocností, a to Francií. Tak bylo tehdejší Československo jištěno pro případ napadení. Během let třicátých, snad 1933, byla podepsána smlouva s Francií a také Anglií, jako doplněk byla také smlouva s tehdejším SSSR. Zde bylo ale dost podivností a zádrhelů, vazby o vojenské pomoci byly dost podivné, při našem napadení byla přislíbena pomoc Francií ale jen v případě pokud bude ochotna pomoc i Anglie, a SSSR byl také vázán smlouvou , a to s Francií. Francie tou dobou hrála klíčovou úlohu, měla dvě varianty řešení, jako celek všech tří, to je Francie,Anglie a SSSR nepřipadal v úvahu, Anglie se bála Ruského bolševizmu jak čert svěcené vody. A postoj Francie? Jako pomoc nějaké zemi bez Anglie se bála, ještě nebyla zapomenuta jatka první války, a vojenská spolupráce se sovětským svazem nebraly v úvahu pro naprosté podcenění její armády. I přes platnost tak zvané Malé dohody, Rumunsko nemělo zájem uvolnit průjezd Sovětské armádě na pomoc Československu. Zde se naskytá jedna otázka , k čemu byly platné všechny dohody?
Okupace našeho státu jsou v dějinách černou skvrnou všech států Evropy, naše země byla prostě účelově vymazána bez nějakého studu politiků. Valnou většinu zabralo Německo, část také zabralo Polsko, něco sežralo Maďarsko a také Rumunsko. Není bez zajímavostí, že třeba naše trhy byly postupně ovládnuty Švýcarskem a také Švédskem, jednalo se o neutrální země. Tyto země i přes neutralitu zásobovaly jak municí tak i zbraněmi všechny válčící strany, ano všechny, Švýcarsko vyrábělo protiletadlové kulomety Orleikon a náboje všech možných kalibrů. Švédsko také vyrábělo protiletadlové zbraně, a to kanony, od firmy Bofors, to ale nebylo vše, tyto země dodávaly naprosto vše co kdo potřeboval a na nějakou neutralitu prostě pozapomněly, kdo to platil? Na to vám odpoví banky sídlící v USA, těm bankám nevadilo že ty zbraně kosí také vojáky US Army, byznys je byznys. Takže, kulomety Orleikon byly stěžejní zbraní jak v Německé, tak i v spojeneckých armádách, to také platí o kanonu Bofors.Vypuknutím války se také projevil jistý charakter té které země, Polsko považovalo naše uprchlíky za přítěž a uvažovalo o navracení do Říše, než se dostaly k tomuto kroku byly nakonec samy Německou obětí. Francie uvažovala racionálně, naše uprchlíky vybavila logisticky jako cizineckou légii, samozřejmě na své náklady. A ta bájná kolébka demokracie Anglie? Na povrchu jistá dobrosrdečnost, ale nezapřou pirátské kořeny svého konání, jiná civilizace není civilizací než ta jejich, nabubřelost byla i v době války, je to i do současnosti. Veškeré armády spojenců v kterých sloužili naši vojáci se prostě chovali odlišně, tak třeba v US armádě, Rudé armádě a třeba ve Francouzské cizinecké legii běžně jim byl vyplácen žold, plat. Vše šlo na úkor těchto států. Jen služba v Anglické armádě byla placena zlatem zadržovaným Československým bankám, a nejen to, veškerá výstroj a výzbroj s nutným logistickým zabezpečením a také stravováním, ve finále se také platily i hřebíky na rakev a také pomník s kamenickou prací na jeho jméno. Takto se chová hostitelská země? Jistě ne, krev prolitá za záchranu cizí země a placenou ještě z jejich země je vrcholem naprostého cynizmu. Mimochodem, ten zbytek zlata byl navrácen dost dlouho po válce, v sedmdesátých letech. Krev se prolévala za zemi jejíž diplomaté vědomě obětovaly tuto zem, ještě se honosili nějakou snahou nás osvobodit za naše peníze a krev našich občanů. Prostá pirátská drzost. Měl jsem možnost a hlavně čas, na sáhodlouhé rozhovory s bývalými piloty RAF a také tankistou naší obrněné brigády, lháři nebyli. Byli to nadmíru slušní lidé a neskonale čestní, rozhovory byli ve všech směrech poučné, s odstupem času mohu říci jediné... Havel byl proti ním jen pouhým pouličním povalečem. Mnohokrát jsem uvažoval o nějakém daru těmto pilotům, třeba posmrtném, ano, třeba pojmenovat letiště jako Československých letců, zaslouží si tuto poctu.
Sáhodlouhým studiem o poválečné době jsem dospěl k jednomu poznání, vše je neskonale převráceno a vykonstruováno k podivné propagandě jako obhajoba smyšlené pravdy. Vše se prostě okecává a lži a polopravdy se vydávají jako skutečná pravda. Není bez zajímavostí se začíst do denního tisku poválečné doby, země byla vydrancována a naprosto bez prostředků, nebylo z čeho vyrábět požadované množství trhu. Válkou skončila také důsledná kontrola všech komodit a také požadovaného materiálu jak látek, kůže a jiných úzkoprofilových materiálů pro běžný život obyvatel. Chybělo prostě vše. Bylo nutno obnovit zpřetrhané nitky mezinárodního obchodu a také momentální stav finančních rezerv státu, dohodnout půjčky zahraničních bank atd.. Tento chaos v obchodním světě státu vedl k nezřízenému řádění šmelinářů, to ale nebylo vše, zemědělství během války bylo schopno živit nejen naše obyvatele, ale také Wermacht. Tento špatně kontrolovaný chaos šmelinářů byl dokonalou inspirací pro zemědělce, nyní již nestačil pokrýt potravinami ani naše obyvatele, nespokojenost obyvatel narůstala, vše vedlo tyto obyvatele domoci se nějaké spravedlnosti. Dokud vládla tvrdá ruka Němců a razantní metoda Gestapa, tak byl ve všem naprostý nutný pořádek, odchodem Němců se uvolnila jistá euforie bez strachu před trestem, počala růst neskonale korupce a nebylo kdo by tento stav trestal. Součtem těchto všech chyb, bylo nebývalá snaha o zjednání náprav a křivd na obyvatelích, toto jim ale garantovala jediná partaj a to KSČ. Veškeré partaje se jen handrkovaly a vedení partají byli naprosto neskonale odtrženi od reálných potřeb obyvatel, sytý hladovému nevěří.
Těsně po válce měla KSČ jen malé procento příznivců, časem ale započal tento trend výrazně nabývat na skutečném růstu členské základny komunistů, přesto vláda na nic nereagovala a upájela se jen svou fiktivní mocí (současná podobnost je jen náhodná?). Komunisté nepotřebovali nějaké poradce z Moskvy , jen garantovali potrestání kolaborantů, zamezení šmelině a nápravu zásobování potravinami všech obyvatel, jak jednoduché. Stalo se, volby byly natolik přesvědčivé že to nemohl nikdo zpochybnit, a nyní nastala tvrdá lekce šmelinářům, zabavovalo se a také trestalo. Dalším krokem byla porada s Moskvou, jak dál, a nyní již počinal doslova teror. Toto vítězství komunisty vyloženě zaskočilo, snaha potrestat kolaboranty započala skřípat, nárůst členství komunistů neušlo bývalým konfidentům a kolaborantům, houfně vstupovaly do KSČ pro možnost kontroly a případná obvinění z kolaborace, prostě kam vítr, tam plášť. Převlékly kabáty, to se stalo osudným bývalým bojovníkům proti fašizmu a také bývalým vojákům západní armády, na vojáky z východu si tolik netroufali, také jich ale dost zavřeli. Skutečnosti jsou dost výmluvné, poprava Horákové, Píky a několik desítek jmen, několik tisícovek lidí nahnaných do lágrů za imaginární poškozování státu. Podrobným studiem a vyslýcháním pamětníků jsem dospěl k jedné neskonalé pravdě, jen neskonale malé procento byli lidé obviněni komunisty tak zvané "staré gardy", neskonale velké množství patří na vrub nových komunistů-převlékačů kabátů, ve finále se začala bát těchto kádrů i ta "stará komunistická garda".
Postupem času se dějiny počaly podivně upravovat, na čí popud? Náš stát se prý měl stát zónou ruského vlivu, tak hovoří nějaká pokřivená dějinná fakta. To není ale pravdou, Rusové také osvobozovaly Rakousko, proč tam není komunismus? Rakousko, totiž bylo součást Říše a i po skončení bojů platila tvrdá ruka jejich úředníků, jako jistý nacistický dril, tím nebyla dána možnost komunistům se prosadit. Jinak na tom byla Francie, moc nechybělo a Francie byla také komunistická, Anglie se dostávala do kolapsového stavu, nakonec s pomocí USA odvrátily tuto hrozbu, řešením bylo přijetí Maršalova plánu. Než vše zažehnaly ve Francii, tak měli tyto země vyloženou kopřivku z dění jak uspějí, naši politici Maršalův plán nepřijaly pro podivné neprůhledné podmínky, vydírání? Naše země byla postižena nebývalým suchem a počátkem hladomoru, o pomoc tedy požádaly tehdejší SSSR, ten si nekladl nehorázné podmínky a počal s okamžitou pomocí Československu, tato epizoda byla poslední kapkou nevěřit bývalým spojencům. Po celé roky obyvatele Čech očekávaly osvobození od Němců, ranou bylo naprosto neodůvodněné bombardování Prahy, aby toho nebylo málo, tak dalším šokem bylo vybombardování Škodových závodů několik dní před koncem války, v době kdy by to bylo omluvitelné se nic nedělo. S návratem vojáků ze západu a letců nastal další šok, naše zlaté rezervy v anglických bankách se dost ztenčily a Anglie je nemínila uvolnit na obnovu naší země, veřejnost se také dověděla jak vlastně náš stát platil za osvobození Anglie (to zlato nám milostivě vrátily v podstatně dobře oškubané až po roce 1970), a ještě toto zlato nedostane na obnovu ekonomiky. Zde je popsána skutečnost vzniku komunismu v naší republice, ta sucha byla v roce 1947, proto bylo již naprosto logické řešení v roce 1948.
Po skončení války, osvobozením od fašizmu se zvedly preference komunistům za naprosto neúměrné oběti sovětů za svá osvobození, tato sympatie obyvatel k SSSR byla trnem v oku jak Anglii, tak i tehdejšímu vedení USA.. Pro obnovu našeho hospodářství byla nabídnuta jistá půjčka která je spíše známa jako Maršalův plán, a zde již vzniká jistý zádrhel, náš stát požadoval navrácení zlata z Anglických bank. Na počáteční obnovu země by to bylo naprosto dostatečné, nákupem veškerých komodit a také látek do vydrancovaných textilek a tolik potřebných surovin by to dostatečně pokrylo hlad trhu. Přijetím toho Maršalova plánu by prý nám Anglické banky to zlato vrátily, jenže proč se zadlužovat pokud máme z čeho platit? Jednání nemělo konce pro neochotu Anglie, tato země si prostě ponechala naše zlato pro krytí své poničené měny, dlužila kam se podívala a toto zlato sloužilo jako jistá garance zahraničním věřitelům, jenže na čí úkor? Byli jsme zrazeni v roce 1938 a podobná zrada se počala odvíjet také po roce 1945, pirátské manýry se prostě nezapřou. Vše se omlouvá nějakou sférou Stalinova vlivu, to je naprostá blbost, náš stát byl v době před válkou veden jako štika Evropy, náš předválečný trh byl zaměřen na zájem SSSR dohnat vyspělé země světa a obnově zaostalého hospodářství. Naše podniky založily základy jak letectví, tak výrobě veškerých spalovacích motorů pro tehdejší plány sovětského svazu, obráběcí stroje všech tehdejších závodů měli znak Made in Czechoslovakia, postupem doby se přidaly také jiné země, i Německo. Zničením našich továren na sklonku války, byl jen tah zahraničních firem k odsunu naší země na vedlejší kolej, a znemožnit navázání s bývalým tradičním zákazníkem obnovu dodávek a zprovoznění zničeného hospodářství. Zde také zapadá snaha k nevydání zlata k urychlení odstranění válečných škod, proč to všechno? Je to naprosto prosté, rozjezd vlaku je vcelku pomalé a k plné rychlosti potřebuje nějakou tu vzdálenost, a to také platí o zastavení tohoto vlaku, nelze jej ubrzdit na několika metrech. USA před druhou válkou měli vcelku dostatečný počet továren, ale jen pro svou potřebu a minimem pokrytí zahraničního trhu, jejich armáda byla doslova zanedbatelná. Svůj průmysl počaly rozšiřovat vznikem válečného konfliktu na Evropském kontinentu, po svém napadení Japonskem neměli žádnou šanci vrátit úder úderem, zde se teprve legitimně mohla vytvářet mobilizace veškerých sil a nezbytného výrobního potencionálu k ochraně státu. Tento výrobní potencionál se navýšil proti předválečné výrobě snad 25x, továrny chrlily taková množství všeho možného i nemožného, že vše ,co se vyrobilo již na sklonku války by tento stát zahltilo na skoro deset let, jenže lidé potřebují jíst. Tento stav doháněl kapitány průmyslu do kolapsového stavu, zde uzrál plán jak se dostat na trhy, zničit potencionální konkurenci legálním způsobem humanitárním bombardováním. Nabídka poválečné pomoci, tak zvaným Maršalovým plánem, měla být garantem vyčištěním amerických skladů a současně útlumem veškerého válečného průmyslu, jednoduše řečeno, zastavit ten těžký rozjetý vlak. A zase jsme u toho, Anglie se chtěla nějak přiživit a doufala o odprodeji nakoupeného válečného materiálu od USA a kalkulovala s námi jako s přímým zákazníkem, zadržením zlata měla vydírat vládu ke koupi veškerých přebytků Anglické armády. To se nestalo pro velké množství trofejního válečného materiálu na našem území, ona válka totiž skončila zde, poválečné Československo bylo po válce jako zbrojnice, nechybělo nic a tedy proč kupovat co nepotřebuji? To bylo urážkou jeho veličenstva, že chceme zlato zpět. No, a USA se potřebovalo zbavit již nepotřebného materiálu a jeho nabídka pomoci Maršalovým plánem, byla natolik předražená, že se to prostě nedalo akceptovat a proto byla odmítnuta. Tím nám bylo zabaveno zlato v bankách USA , tento stát se zachoval naprosto stejně jako nějaká vymahačská firma, jen bylo nutno vytvořit nějakou věrohodnou legendu na svou obhajobu. Tou legendou byla báchorka o nějakém komunistickém nebezpečí a náš stát je prý Stalinovou loutkou, v roce 1946? Zlato bylo vráceno snad v roce 1984, samozřejmě bez patřičné omluvy a také bez zaplacení patřičných úroků za neoprávněné držení cizího majetku, tak po shrnutí všech skutečností zde jasně vyplouvá jeden fakt,za vznik komunistického režimu v Československu mohou USA a také Anglie. Proč? Potřebovaly se prostě zbavit již nepotřebného zboží a také obsadit naše bývalé trhy a vyšachovat tu předválečnou štiku Evropy. Kdo to vedl? No právě, bankovní domy v USA a její dceřiné společnosti v Anglickém království, tato krátkozrakost byla pro naši zem osudnou. Smlouvy s těmito zeměmi jsou jen cárem papíru, tyto země si hrají na světapány a takové štiky nepotřebují pokud se nedají jimi ovládat.
Nyní je vám snad jasné, za extrémní vznik levicově zaměřených obyvatel našeho státu nese hlavní zodpovědnost právě Anglie a také USA, pokud by bylo okamžitě vráceno to zlato, tak by se zamezilo šmelině a černému trhu všeho druhu, liknavostí naší vlády byla také zodpovědná za netrestání kolaborantů, exilová vláda byla odtržena od skutečné reality a nebrala v potaz nějakou kolaboraci. Rok 1948 nemusel být, byl by pouhou epizodou, jenže se to stalo, je až příliš mnoho důkazního materiálu o nitkách táhnoucích se z válečné kolaborace do současnosti, sice pamětníků ubývá ale následníky nepotrestaných fašistických dědiců máme ve vládách stále dost.
Vše se stále opakuje, je toho strašně moc a nějaká poučení z minulosti se neanalyzují, proč tomu tak je a proč se nic neděje, proč? Za vším je zájem bank a úplatných politiků, je nezajímá člověk jako takový, jen pocit nějaké moci a vyvyšovat se nad jiné. Minulost ukázala jak se to má řešit, Napoleon Bonaparte mnoho takto vystavších problémů řešil jednoduchou cestou "gilotinou". Zde se řeší problémy výrobou dalších problémů, tak třeba pakt NATO. Tento pakt má zaštiťovat naši zem před nějakým agresorem, ale jakým? Před Německem, Polskem, Slovenskem, Rakouskem? To je prostě jen hovadina vymyšlena dutou hlavou politika, každý z těchto států má své starosti, s dalším nepřítelem nemohu počítat pro skutečnost porušení cizího území a narušení vzdušného prostoru sousedního státu. Vstupem do NATO nám byla přislíbena nějaká pracovní místa (zapomíná se ovšem zmínit, že se jedná o několika člennou skupinu na velitelském stanovišti NATO, jako podržtaška bez žádných pravomocí a slušným platem), na údržbu zbraní a zanedbatelná výroba pracně náročných součástek se zanedbatelným ziskem. Je to prostě jen pro pár vyvolených dobrým kšeftem. Naše armáda je již jen jako parta skautů, směšná pro civilizovaný svět ( jedním vojenským analytikem nazvaná "Vondra a jeho parta", je to jen náhoda od ruského idolu "Timur a jeho parta"?) Za doby Římského impéria se senátoři museli legitimně postavit za svá rozhodnutí, ať se jim chtělo nebo ne, museli kopat za celek. To bylo i v případě odstranění svého představeného, Cézara, byl zavražděn a jeho legitimní smrt musela garantovat krev na všech dýkách ať majitel dýky i nesouhlasil, byl by další obětí. Tato kolektivní vina se vyžadovala v mnoha loupežnických tlupách středověku, to stmelovalo a garantovalo naprostou poslušnost všech zločinců, podobnost čistě náhodná s NATO? Jistě ne, NATO je totiž nástrojem v rukou několika jedinců ovládající banky světa, je to vlastně zločinecká parta hledající jakoukoliv formou nějakou legitimitu svých činů. Je proto naprosto trestuhodné, být nástrojem pro skupinu bank, ve jménu nějaké imaginární pomoci pokrytou kobercem mrtvých obyvatel cizí země, je to stejnou tragédií jak nedávný vpád Hitlerovského Německa do každého suvereního státu Evropy, bylo snad mrtvých málo? Pokud totiž to dělá jedinec, tak je souzen (to bylo i s Německem v Norimberku), když se ale dá dohromady celá parta je netrestatelná? Pokud se stále budou chovat jako vlčí smečka, mohou být beztrestně napadány vším možným, třeba nukleární válkou.
Jak se tedy má zachovat náš stát? Prostě svobodně vystoupit z tohoto svazku a nadále se distancovat k jakémukoliv podobnému uskupení. Naše země se dostane z této šlamastiky jen z plnou podporou obyvatel, nastoupit cestu neutrálního státu a průmysl obnovit do posledního šroubku, o zemědělství ani nemluvě, naprostá nezávislost na potravinovém stole. Naši politici nás vedou do pekel, je to záměr právě těch bank, lidé již zažívají co je slovo bída a politici vyhazují miliony službou v zahraničních misích naší armády, to je tichá válka bank o dokonale vytunelovaný stát. Několikrát jsem procházel dějiny, snad tam najdu nějakou zmínku o nějakém dluhu nebo příkoří ze strany Avgánistánu, nic jsem nenašel, co tam tedy má co pohledávat naše armáda? Odchodem domů těch zainteresovaných států se jistě ukáže ten kdo ve skutečnosti tahá nitky, a může se složit světový tribunál pro odsouzení a zaplacení škod které napáchal. Je nám zapotřebí být v tlupě banditů? Na našich historických vlajkách se také nachází jedno slovo "ČEST", na dalších "PRAVDA", víme skutečně co chceme? Já alespoň ano, tato slova jsou pro mne zákonem.
27.5.2012. ERS